Základní postupy neodkladné péče u dětí
Základní postupy neodkladné péče o děti zahrnují kaskádu úkonů určených k tomu, aby obnovily účinné dýchání a krevní oběh u dětí se zástavou dýchání anebo krevního oběhu.
Zhodnocení dýchání
Dýchací cesty, zhodnocení a uvolnění dýchacích cest
Umělé dýchání
Zhodnocení krevního oběhu
Provádění zevní srdeční masáže u kojence
Koordinace zevní srdeční masáže a umělého dýchání
Ucpání dýchacích cest cizím tělesem
Odborná pomoc
Zhodnocení dýchání
Záchrance sleduje zvedání hrudníku a břicha, naslouchá, zda ucítí vydechovaný vzduch z úst dítěte. Jestliže dítě samo dýchá, je třeba udržovat volné dýchací cesty.
Dýchací cesty, zhodnocení a uvolnění dýchacích cest
U dítěte v bezvědomí může svalové ochabnutí vést k zapadnutí jazyka a způsobit překážku dýchání.
Je třeba ihned uvolnit dýchací cesty!
Opatrně zakloníme hlavu a vytáhneme dolní čelist dopředu a nahoru - viz. obrázek č 1, 2.
Obr. 1 - Uvolnění dýchacích cest pomocí záklonu hlavy a vytažení čelisti.
Jednou rukou zachránce zaklání hlavu a natahuje krk.
Ukazovákem druhé ruky zvedá dolní čelist (nahoru a dopředu).
Hlava se nesmí zaklánět, je-li podezření na poranění krční páteře.
Obr. 2 - Uvolnění dýchacích cest předsunutím dolní čelisti.
Dýchací cesty se uvolní zdvižením úhlu dolní čelisti.
K přesunutí dolní čelisti použije zachránce dvou nebo tří prstů, zatímco ostatní prsty tlačí čelist nahoru a dopředu.
Umělé dýchání
Provádíme při volných dýchacích cestách (viz. výše, záklon hlavy, předsunutí dolmní čelisti). Nadechneme se. Pak, jde-li o kojence, obkroužíme ústy těsně nos i ústa, jde-li o starší dítě, jen ústa a nos pevně stiskneme - viz obr. č.3, 4.
Obr. 3 - Umělé dýchání u kojence.
Zachránce svými ústy pevně překryje ústa i nos kojence.
Jednou rukou zaklání kojenci hlavu, zatímco druhou zvedá dolní čelist.
Záklonu hlavy je třeba se vyvarovat, existuje-li podezření na úraz hlavy nebo krku.
Obr. 4 - Umělé dýchání u dítěte. Zachránce pevně překryje svými ústy ústa dítěte.
Jednou rukou provádí záklon hlavy, palcem a ukazovákem této ruky stiskne nos dítěte.
Provedeme dva pomalé vdechy (1 vdech trvá l – 1,5 s). Protože zachraňované děti mohou být různě staré a veliké, lze těžko doporučit jaký tlak a dechový objem musíme vytvořit. Dostatečný je proto takový dechový objem a tlak, při kterém se hrudník dítěte zvedá. Jestliže se hrudník nepohybuje, je dýchání neúčinné. Někdy je třeba relativně vyšší tlak, který musíme vyvinout, protože dýchací cesty u dětí jsou úzké a kladou větší odpor. Pokud ani poté nedocílíme volného proudění vzduchu a zvedání hrudníku, musíme důkladně zkontrolovat dutinu ústní, zda není v dýchacích cestách překážka (cizí těleso - např. hračka, zbytky potravy) nebo zkontrolovat záklon hlavy a předsunutí dolní čelisti i opakovaně a vyhledat takovou polohu, kdy průchodnost dýchacích cest bude optimální. Pokud ani pak nezprůchodníme dýchací cesty, je nutno předpokládat cizí těleso níže v dýchacích cestách (další postup viz. níže). Máme-li dýchací cesty průchodné a hmatný puls, provádíme umělé dýchání frekvencí 20 vdechů za minutu.
Zhodnocení krevního oběhu
Jakmile jsou dýchací cesty volné a provedli jsme první dva vdechy, je třeba zhodnotit krevní oběh, tedy zhodnocení pulsu. Nehmatný puls znamená nedostatečný nebo chybějící stah srdečního svalu. Můžeme se pokusit nahmatat puls na velkých tepnách (např. krkavice na straně krku nebo pažní event. stehenní tepna) - viz. obr. č. 5,6.
Obr. 5 - Nahmatání tepu na karotické tepně.
Obr. 6 - Nahmatání tepu na brachiální tepně.
Obecně vzato, nedýchá-li dítě samo, pak je většinou srdeční činnost nedostatečná a nepřímá srdeční masáž bývá žádoucí. Rovněž je pravdou, že u dětí je vyhmatání pulsu na velkých tepnách obtížné, a proto bychom mu měli věnovat jen několik sekund. O srdeční činnosti se můžeme přesvědčit i prostým poslechem, přiložením ucha na střed hrudníku, event. mírně vlevo od hrudní kosti ve výši prsních bradavek. Pokud nenahmatáme puls a neslyšíme srdeční činnost, je třeba provádět zevní srdeční masáž.
Provádění zevní srdeční masáže u kojence
Zevní srdeční masáž spočívá v rytmickém stlačování hrudníku, při kterém je vypuzována krev k životně důležitým orgánům. Musí být vždy spojena s umělým dýcháním! K dosažení optimálního stlačení hrudníku je nutné, aby dítě leželo naznak na hladké, rovné a tvrdé podložce. U kojence provádíme zevní srdeční masáž stlačováním hrudní kosti v její dolní třetině - viz. obr. č. 7.
Obr. 7 - Vyhledání správného místa pro srdeční masáž u kojence.
Upozornění: záchrancova druhá ruka udržuje záklon hlavy k usnadnění ventilace.
Provádí se asi 1 prst pod myšlenou spojnicí bradavek. Stlačení provádíme prostředníkem a prsteníkem do hloubky jedné třetiny vzdálenosti hrudní kost - páteř. Na konci každého stlačení uvolníme tlak, aniž bychom zvedali prsty z hrudníku. Pohyb musí být pravidelný a vláčný s udržením stejné doby stlačení i uvolnění. Frekvence stlačení je u kojenců okolo 80 za minutu. Při zevní masáži větších dětí stlačujeme hrudník dolní části dlaně - viz. obr. č. 8.
Obr. 8 - Umístění rukou při zevní srdeční masáži u dítěte.
Upozornění: záchrancova druhá ruka udržuje záklon hlavy k usnadnění ventilace.
Stlačení provádíme do hloubky jedné třetiny až poloviny vzdálenosti hrudní kost - páteř. Frekvence zůstává stejná, tj. 80 stlačení za minutu.
Koordinace zevní srdeční masáže a umělého dýchání
Po každém pátém stlačení hrudníku má být prodleva do 1,5 s, při které provedeme umělý vdech. Tedy frekvence 5 : 1 (bez ohledu na to, je-li jeden nebo více zachránců).
Ucpání dýchacích cest cizím tělesem
O přítomnosti cizího tělesa v dýchacích cestách uvažujeme v případě, že se nám nedaří zprůchodnit dýchací cesty. Většinou předchází dušení dítěte kašel, zvracení, promodrání a hlučné chrčivé až hvízdavé dýchání. Přes 90% úmrtí na vdechnutí cizího tělesa přichází u dětí ve věku do 5 let, z toho v 65% se jedná o kojence. Z drobných předmětů jsou to různé hračky, ale také potraviny, ořechy, bobule, bonbóny, pecky aj. Nesmíme zapomenout na dušení dítěte i při nemoci (např. při zánětu příklopky hrtanu). V tomto případě je nutno kontrolovat teplotu, zvýšené slinění, odmítání jídla, hrubý hlas, otok sliznic. Nejedná-li se o ucpání dýchacích cest způsobenou zánětem, pak se musíme pokusit o uvolnění dýchacích cest. Uvolnění dýchacích cest při vdechnutí cizího tělesa u kojence - viz. obr. č. 9.
Obr. 9 - Údery mezi lopatky (nahoře) a stlačení hrudníku (dole) k odstranění cizího tělesa z dýchacích cest kojence.
Dítě držíme na předloktí v poloze na břiše, aby hlava byla níže než trup. Provedeme pět silných úderů mezi lopatky dolním okrajem dlaně. Při opatrné podpoře hlavy otočíme dítě na záda a uložíme na naše stehna s hlavou níže než trup. Ve stejném místě, jako provádíme nepřímou zevní srdeční masáž, provedeme několik prudkých stlačení hrudníku. Jde spíše o nárazy než o stlačení s cílem, aby takto vzniklý proud vzduchu vytlačil cizí těleso. Je-li vidět, odstraníme jej. Uvolníme dýchací cesty a provádíme dále umělé dýchání. Pokud ucpání trvá, vše opakujeme, dokud není cizí těleso odstraněné a dýchání nezačne být účinné. U starších dětí provádíme sérii stlačení břicha. Celkově pět stlačení najednou, rukama sevřenýma v pěst, bezpečně mezi pupkem a hrudníkem - viz. obr. č. 10.
Obr. 10 - Stlačení břicha u stojícího nebo sedícího postiženého (při vědomí).
Jedná se o tzv. Heimlichův manévr. Provádí se u dětí při vědomí v sedě nebo ve stoje. U dítěte v bezvědomí se pak provádí série stlačení do břicha směrem vzhůru ve stejném místě, ale v leže na zádech. Opakujeme do odstranění cizího tělesa a zároveň opakovaně zkoušíme, zda lze provádět umělé dýchání - tedy, zda již jsou dýchací cesty uvolněny.
Odborná pomoc
Jsou-li zachránci dva a jeden zvládá neodkladnou péči, pak druhý neprodleně informuje rychlou záchrannou pomoc (RZP), obvykle na tel. čísle 155. Je-li zachránce jeden, provádí neodkladnou péči a hlasem přivolá pomoc. RZP zavolá až ve chvíli, kdy dítě samo dýchá a má obnovenou srdeční činnost. Než dítě opustíte, uložte jej do stabilizované polohy na boku.
Použito z materiálů odborného časopisu JAMA. Základní pediatrická neodkladná péče.
Veškerý obsah těchto stránek je pouze orientační a nemůže být žádným způsobem chápán jako náhrada lékařského doporučení, rady či pomoci. Zříkáme se jakékoliv zodpovědnosti za diagnózu, která by byla stanovena na základě obsahu těchto stránek. Vždy se poraďte se svým lékařem, pokud se jedná o zdravý vašeho dítěte!